Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Problém zvaný Lobivia lateritia /Gürke/ Br. et R.

2. 4. 2008

Lobivie možná nejsou v současné době na vrcholu své slávy a sháňka po nich je minimální. Možná, že k tomu přispěl mimo jiné i zmatek v jejich jménech, zapříčiněný především značně rozdílnými názory na jejich taxonomii a na to, které popisy a jména jsou oprávněná a co jsou pouhá synonyma těch ostatních. I proto se o nich v odborných časopisech téměř vůbec nepíše, ačkoliv jsou to často atraktivní a krásné a bohatě kvetoucí kaktusy. Svým dnešním pojednáním se tedy budu snažit alespoň něco málo objasnit.

 

 

Problém zvaný Lobivia lateritia /Gürke/ Br. et R.

Když tak pročítám práci "Lobivia 85" od Waltera Rausche, ale když také vídám obrázky lobivií z nalezišť při různých přednáškách, nabývám stále silnějšího přesvědčení, že se v nich dnes už asi nikdo nevyzná!  Možná, že ve sbírkách by je neurčil ani pan Rausch, který se díky svým několika studijním cestám po jejich nalezištích tak nějak pokládá za snad jediného "spravedlivého" znalce, který jim správně rozumí a zná je. Proto do oblasti synonym poslal valnou část jmen Lobivií pocházejících od svých předchůdců i současníků.

Je jistě pravdou, že Lobivie jsou rodem velmi rozmanitých, mnohotvárných, neustálených a na různých lokalitách často i dost odlišně vypadajících a často i různobarevné kvetoucích rostlin. Přecejen si ale z pohledu pěstitele myslím, že "hrdinně" zavrhnout práci a studia mnoha jiných terénních průzkumníků a sběračů Často věhlasných jmen, je poněkud troufalé !

Jako malou ukázku dnes uvedu jen jediný příklad: Lobivia lateritia /Gürke/ Br. et R. Tu popsal Gürke již v roce 1907 jako Echinopsis. Američané Britton a Rose jí v roce 1922 pouze převedli do nově ustanoveného rodu Lobivia. To pan Rausch

Akceptuje. Naopak L. cintiensis Cárdenase, Hymenolobivia /Lobivia/ cintiensis a varietu elongata popsané Ritterem, L. scopulina pana Backeberga, L. camataquiensis pana Cárdenase, tato všechna jména považuje pan Rausch za pouhá synonyma jím uznávané L. lateritia, nebo nejvýše za její variety, ke kterým ovšem přiřadil i dva Backebergovy taxony a dalši dvě variety svoje. Ty všechny prý jsou jen drobnými odchylkami pocházejícími z několika nalezišt v Bolivii v údolí Cinti u San Pedro a Abacio, Carreras u Impora, Tojo, Tupiza až po Mal Paso u Catagaite a v okolí Talina.

Podle Rausche jde o rostliny silnější Si tenčí, a květy rumělkově červenými, žlutými či růžovými a variabilním otrněním. Jeho charakteristika nominální variety = L. lateritia je následná:

Stonek jednotlivý, kulovitý až válcovitý, až 50 cm vysoký a 10 cm silný, šedozelený. Žeber je cca 20, rozdělených do asi 1cm dlouhých hrbolců. Trnů je 15 - 17 okrajových, jehlovitých, poněkud k tělu přihnutých, 1,5 cm dlouhých. Středové trny 2-3, ohnuté nahoru, až 3 cm dlouhé. Květy nálevkovitého tvaru, až 5 cm dlouhé, rumělkové červené s červenými tyčinkami. Plod je kulovitý, 1 cm velký, usychavý, semena kulovitá s jamkovitou testou a téměř okrouhlým hilem.

Obrazek

Lobivia cintiensis vypěstovaná z IS Lau 417 od Impora 3100 m n.m. Foto a sbírka: Jan Klikar


Typové naleziště je v Bolivii u Impora. Zda se lobivie na připojeném obrázku vypěstovaná z importních semen Lau 417 a označených p.Lauem jako Lobivia cintiensis od Impora v něčem liší od Rauschovy charakteristiky L. lateritia, to můžete posoudit sami. A jak se liší ostatní vyjmenované druhy vedené Rauschem jako pouhá synonyma, to můžete porovnat třeba podle rostlin ve vlastních sbírkách.

Jedno je ale jisté. I když tyto lobivie právě nepatří mezi ty vzhledově nejatraktivnější, snadno rostou a krásně a bohatě kvetou jako převážná většina ostatních, které na tom se jmény

u pana Rausche často nejsou o nic lépe. Když jim ale ve sbírce poskytnete slunné a dobře větrané stanoviště v létě a zimní teploty 6 - 10° C, jistě vám budou dělat radost, ať už je budete mít pojmenované jakkoliv.

 

Na závěr ještě několik sběrových čísel zmiňovaných taxonů:

WR 78 - L.lateritia v.cintiensis
303 - L.lateritia v.lateritia
306 - L.lateritia v.rubriflora
306a- L.lateritia v.horrida
323 - L,lateritia v.scopulina = L.scopulina Backeb.
490 - L.camataquinensis Cardenas
637a- L.lateritia v.kupperiana
674 - L.lateritia v.catagaitensis
748 - L.lateritia v.citriflora

FR 82 - L.iuporana v.elongata Ritt.
82c- L.imporana v.brevispina Ritt.
810 - L.imporana Ritt.

Lau 417 - L.cintiensis Gard. od Impora = FR 381 a FR 82b
419 - L./Hymenol./ cintiensis v. elongata Ritt. od Punta Careras
910 -L.eintiensis v.elongata Ritt. od Villa Abezia. 2 500 m n.m.

 

Jan Klikar Únor 2008